Download

V 70-tých letech dvacátého století na začínají studie, které mají za úkol prověřit možnost využití beznábojnicového střeliva ve zbraních pro výzbroj velitelů a speciálních jednotek. Studie se zabývali zbraněmi které by mohli použít vícestřelové náboje s kombinací beznábojnicového střeliva. Již dříve řešili západní státy, především USA, náboje označené jako DUPLEX a TRIPLEX. Tyto náboje byly řešeny jako jednotný náboj, kde střely v prvém případě dvě a druhém tři, byly umístěny za sebou. Některé z těchto konstrukcí se užívají dodnes a to v různých rážích 5,56x45, 7,62x51 NATO či 12,7x99 mm. Vícestřelové náboje jsou nejlépe využitelné do dálky 250 m. Výhody použití těchto nábojů: • Odpálení více střel najednou při jednom zamíření. Z toho plyne, že jedna rána je vlastně krátkou dávkou, kde je vyloučena chyba střelce vznikající při vícenásobném zamiřováním střelce. • Větší pravděpodobnost zásahu cíle. • Vyšší ranivý a stavěcí účinek. • A v neposlední řadě má použití beznábojnicového střeliva výhody ve snížení hmotnosti střeliva, tudíž uživatel může mít k dispozici větší palebnou sílu. Nevýhody: • Beznábojnicové střelivo je náchylné k mechanickému poškození. • Je třeba řádně utěsnit nábojovou komoru ve zbrani. ...celý článek připojen

Stáhněte si na ukázku časopis Společnosti pro studium nábojů Česká Republika. Čtyřikrát ročně vychází barevně na křídovém papíru pro členy 
společnosti.