Přihlášení

Jste zde

7,92mm Mauser polské výroby

Zdravím,
pročítám nové číslo našeho časopisu a chtěl bych se pozastavit u příspěvku p. Shorného. Jen jsem si všiml, že na fotkách jsou vyobrazeené cvičné náboje a v popisu je uvedené, že by měly být opatřené obvodovým rádlováním. Toto označení se používalo vždy ? (když není na vyobrazených) nebo jen na již vystřelených?
Existují fota i s rádlováním? Mám zapátrat ?

S pozdravem

Reakce na dotaz

Pouze přihlášení uživatelé mohou odpovídat na dotazy.

Dobrý den. Ano. Rádlování po obvodu nábojnice stejně jako u jiných států znamená přebití již vystřelené nábojnice. Pokud rádlování nábojnice nemá, jedná se o první použití. Shorný.

Třetí náboj od vrchu na fotografii je opatřen rádlováním. Nachází se ve spodní části těla nábojnice. Toto rádlování je jedna z variant označení polských školních nábojů. Jiné varianty školních nábojů byly bez rádlování.

Děkuji pánové. Abych to upřesnil- cvičné s jedním rádlováním jsou jednou vystřelené a nalaborované k dalšímu použití. Mohou mít i dvě rádlování?

Nevím, jak polské, ale u německých prvoválečných nábojnic jsem se setkal nejvíce se třemi rádlováními.

Omlouvám se Vám, že jsem se Vám zamotal do diskuze. Vy se bavíte o cvičných a já měl na mysli školní náboje s rádlováním.

Cituji z publikace " Znakowanie i pakowanie polskiej amunicji strzeleckiej"

Reelaboracja amunicji karabinowej
Wystrzelone łuski karabinowe po ich segregacji, oczyszczeniu i innych czynnościach używano w większości
ponownie przy produkcji amunicji ślepej. Taką powtórną elaboracje oznaczano za pomocą cieńkiego
moletowanego pierścienia odciśniętego na obwodzie łuski w pobliżu jej części dennej (ok. 1 cm powyżej dna).
Moletowanie to oznaczało zaszeregowanie takiej łuski do tzw. III klasy użyteczności tzn. o przeznaczeniu jej
tylko do produkcji amunicji ślepej do karabinów i karabinków. Spotykane na amunicji produkcji polskiej dwa moletowania oznaczają zasadniczo to samo co pojedyńcze. Rzadziej można spotkać amunicję ostrą wykonaną z reelaborowanych łusek, każda taka partia amunicji musiała bowiem posiadać zgodę przedstawiciela odbioru wojskowego. Proces reelaboracji łusek można było przeprowadzać do momentu jej wybrakowania, jednakże najpóźniej następowało to po czwartej elaboracji.


Należy tu wspomnieć o takim samym znakowaniu zużytych łusek przez niemieckich producentów, z tym że w
tym przypadku moletowanie na łusce oznaczało powtórną elaborację takiej amunicji. Dlatego też można spotkać łuski które posiadają nawet do 3 takich pierścieni, co oznaczało czterokrotne wykorzystanie łusek do powtórnej elaboracji.

https://docs.google.com/file/d/0B0ap318GAwOtNm1rRGxPR1lQWVE/edit      str.11

Publikace je možné stáhnout zde :

https://sites.google.com/site/polishammohistory2/home/znakowanie-i-pakow...