Ke stažení

V 70-tých letech dvacátého století na začínají studie, které mají za úkol prověřit možnost využití beznábojnicového střeliva ve zbraních pro výzbroj velitelů a speciálních jednotek. Studie se zabývali zbraněmi které by mohli použít vícestřelové náboje s kombinací beznábojnicového střeliva. Již dříve řešili západní státy, především USA, náboje označené jako DUPLEX a TRIPLEX. Tyto náboje byly řešeny jako jednotný náboj, kde střely v prvém případě dvě a druhém tři, byly umístěny za sebou. Některé z těchto konstrukcí se užívají dodnes a to v různých rážích 5,56x45, 7,62x51 NATO či 12,7x99 mm. Vícestřelové náboje jsou nejlépe využitelné do dálky 250 m. Výhody použití těchto nábojů: • Odpálení více střel najednou při jednom zamíření. Z toho plyne, že jedna rána je vlastně krátkou dávkou, kde je vyloučena chyba střelce vznikající při vícenásobném zamiřováním střelce. • Větší pravděpodobnost zásahu cíle. • Vyšší ranivý a stavěcí účinek. • A v neposlední řadě má použití beznábojnicového střeliva výhody ve snížení hmotnosti střeliva, tudíž uživatel může mít k dispozici větší palebnou sílu. Nevýhody: • Beznábojnicové střelivo je náchylné k mechanickému poškození. • Je třeba řádně utěsnit nábojovou komoru ve zbrani. ...celý článek připojen