Přihlášení

Jste zde

Okrajový zápal

Zdravím,
nevíte ,prosím, někdo, jaká je výrobní technologie pro umístění zážehové slože do okraje nábojnic (RF)?
Mám dojem, že se využívá odstředívá síla rotací aby se slož dostala jen do okraje. U nábojů Flobert je slož po celé ploše dna (zřejmě z důvodu potřeby většího množství).
Nějaká munička prý používá speciální slož, která se nanese do nábojnice a je zcela bezpečná. Zřejmě opět rotací se tato slož přesune do okraje a pak zakápne nějakou chemikálií, která ji aktivuje. Mám dojem že to je RWS nebo Geco, ale nejsem si jistý.
Jak se to dělalo dříve ?

Děkuji za názory nebo zdroje kde bych to mohl dohledat.

Reakce na dotaz

Pouze přihlášení uživatelé mohou odpovídat na dotazy.

Pro vás by bylo nejlepší sehnat si někde dvoudílnou publikaci "Speciální technika " kde naleznete odpovědi na vaše otázky.

 

http://www.stepnyvlk.sk/Ladislav-Urban-a-kol-Specialni-technika-I-zbrane...

https://www.sbazar.cz/pavelvacek/detail/122890856-specialni-technika-1976

https://www.podzemni-antikvariat.cz/detail/specialni-technika-ii

 

 

Mockrát děkuji za zdroje, vypadá to dobře.

Do nábojov s okrajovým zápalom sa zápalková zlož v minulosti vtierala za mokra vo forme pasty, potom sa nábojnice sušily. Neskôr sa do ich dna zlož lisovala, ale o rotačnom spôsobe v tomto prípade počujem prvý krát!!! Aké by to museli byť asi otáčky, aby sa tie malé navážky zlože zlisovali tak, aby vydržali ďalší výrobný proces a aj neskoršiu manipuláciu s takými nábojmi. Staré zbrane pre náboje s okrajovým zápalom mali zdvojený zápalník a aj jeho úder bol dosť značný. Všetko z dôvodu spoľahlivosti a istého zápalu, kde hrozilo nerovnomerné rozloženie zlože v dutom okraji nábojnice. V súčasnosti sa vo všeobecnosti zápalkové zlože lisujú tlakmi niekoľko desiatok MPa. Pri nábojoch 13,9 (14,2) x 33R Wänzl RF sa tieto dokonca v minulosti  prebíjali, ale len pre použitie na výcvik. Náboje boli vtedy dosť drahé! Boris LIZOŇ

Tá zmes tam išla (a aj ide) za mokra, resp úplne riedka, a otáčky nemusia byť vôbec extra veľké, odstredivá sila to dokáže pekne rovnomerne a spoľahlivo zatlačiť do okraja.

Ku knihe Specialni technika- postup laborácie nábojov s okrajovým zápalom tam nieje uvedený, alebo aspoň som to narýchlo nikde nenašiel.

https://www.luckygunner.com/lounge/how-22-lr-ammo-is-made/

Zde je článek ze současnosti, i s video reportáží z továrny Federal - zápalková slož je ve formě vlhké kašovité substance, podobné jílu - malá kulička této hmoty je vhozena do již hotové nábojnice - pak se hovoří o jakýchsi “spinning bits" - tedy cosi jako rotační nástroje/rozmetače, které jsou následně zasunuty dovnitř a jejich prostřednictvím je slož rovnoměrně rozmístěna po obvodu..
To vše se děje na 300 ks nábojnic najednou, jež jsou umístěny v takových deskovitých držácích.

Schválně bych se zkusil zeptat i v S&B - nepředpokládám, že se jedná o bůhví jaké technologické know-how.

V oboch dieloch knihy "Speciální technika" sa nikde nepíše o laborácii zápalkovej zlože do nábojov s okrajovým zápalom. Je tam ale detailne popísané laborovanie zápalkových, resp. roznetných zloží a pod. do rôznych súčastí nábojov, munície a pyrotechnických elementov. Tieto zlože sa takmer vždy lisujú vysokými tlakmi, ako som už spomínal v predchádzajúcom príspevku, jedine zlože na bázi traskavej ortuti menšími tlakmi, pretože tá sa ľaho "prelisováva" a stráca potom iniciačnú mohutnosť. Dôvody, prečo je to potrebné tak silne lisovať nielen z vojenského hľadiska, sú so všetkými detailami postupov rozsiahle popísané v prvej časti spomínanej publikácie. Príspevok p. Šotka to ukázal síce len principiálne, ale dá sa z neho pochopiť, že zápalková zlož v pastovitom stave sa rotujúcim tŕňom vtiera do dna nábojnice náboja 22 LR. Celé video je pre názornosť veľmi zaujímavé. Predpokladám, že každá muničná firma má svoje  skúsenosti a aj určité tradície pri výrobe RF nábojov, aby výsledná kvalita s spoľahlivosť bola v čo najväčšej miere zachovaná. Boris LIZOŇ

Děkuji moc za informace. Tušil jsem že se to asi musí dělat rotačně - lisováním asi nejde ta slož vměstnat do strany - do okraje. Pak se ovšem naskýtá otázka jak to dělali v poli při přebíjení už vystřelených. Určitě neměli takové stroje po ruce. Možná odměřili dávku, nasypali do nábojnice, zatřepali a zakápli třeba šelakem.

Oni to v poli také nedělali, náboje Wänzel  byly přebíjeny pouze pro zlevnění střeleckého výcviku a to v kasárnách. Armáda k tomuto účelu jistě dodávala potřebné nástroje a detailní postup. V USA se přbíjí i nb. s okrajovým zápalem, lze koupit i potřebné přebíjecí sady, slož se do vyčistěné okrajové drážky vtírá jakousi maličkou zahnutou lžičkou.

Dále sem našel popisy tovární laborace zápalkově slože ze kterých vyplývá že US továrny používají opravdu rotační - odstředivý způsob :

.....to ensure that the mix is uniformly distributed into the hollow rim cavity of the case, both downward and centrifugal force is applied during the spinning operation. A rotating spinner quill enters each case, causing the case to spin at high speed. The working end of the quill forces the wet mix toward the cavity and the spinning distributes the primer mix to uniformly fill the cavity.

Centrifugal force is used to push the priming compound into the hollow rim of the cartridge case. This is accomplished by dropping a wet pellet of priming compound into the bottom of the cartridge case, inserting a closely fitting steel pin, then using the pin to spin the case at speeds of approximately 10,000 rpm for a few seconds. This is a tenuous process at best and frequently fails to completely fill the rim with priming compound.Voids in the mix in the rim cavity can cause a misfire. Most manufacturers have stringent visual or electronic inspection procedures that reject any cases that do not have the proper distribution of priming mix.

Ještě jsem něco objevil:
volný překlad z www stránky:
V procesu „Eleyprime“ se do kalíšku zápalky vloží směs suchých, relativně bezpečných chemikálií. Po přidání malého množství vody chemikálie reagují a vytvoří výbušné složení. Směs v zásadě sestává z tetrazinu, oxidu olovnatého, oxidu olovnatého, sulfidu antimonitého, kyseliny styfenové, dusičnanu barnatého a silicidu vápenatého.

Tu by som trochu namietal, pri pojme "relatívne bezpečných chemikáliách" v predchádzejúcom príspevku.Pokiaľ si dobre pamätám zo školských čias, tak pri jednotlivých chemikáliách - komponentoch zápalkových zloží sa jedná: tetrazén a trinitrorezorcinát (kys. styfnová) sú silné traskaviny, dusičnan bárnatý je okysličovadlo, sírnik antimonitý je v zloži horľavina a aj zdrsňovadlo, silicid vápenatý je zdrsňovadlo. Úloha oxidu olovnatého, ako inertného materiálu mi nie je jasná, mohlo by ísť o farbivo, prípadne pojivo jednotlivých komponentov. Všetky tieto komponenty spolu zmiešané tvoria citlivú výbušnú (zápalkovú) zmes. Pridaná voda zaručí ich dočasné znecitlivenie a možnosť dokonalešieho vzájomného spojenia pri lsovaní do zápaliek. Obvykle sa do kalíškov zápaliek vkladá vlhká, predtým dokonale premiešaná zmes za sucha, ktorá sa v konečnej fáze výroby zvlhčí pre bezpečnejšiu manipuláciu. Čo sa týka rotačného spôsobu distribúcie zápalkovej zlože do dutého okraja nábojov s okrajovým zápalom, tak som sa dozvedel znova niečo nové - ďakujem! Boris LIZOŇ

ještě doplním - přkladač to trochu opoměl - správně to má být dioxid olovnatý a monoxid olovnatý. To jen pro upřesnění.
Nějaký chemik by se k tomu mohl vyjádřit. Taky si myslím, že ta voda nezpůsobí reakci, ale jen utlumení citlivosti a kašovitost.
Děkuji za názory pánové