Cartridge 5,6 mm SSSR and its variants

Přesné údaje o vzniku tohoto náboje nejsou k dispozici. Poprvé byl představen sovětským národním týmem na mistrovství světa ve střelbě na pohyblivý terč v roce 1962 v Káhiře. Základem náboje je nábojnice sovětského vojenského náboje 7,62 mm vz. 43, stažená na ráži 5,6 mm. V této době byl nejlepším nábojem pro disciplínu běžící terč i biatlon americký náboj .222 Remington. Pro sovětský tým bylo věcí národní cti používat vlastní náboj,a proto vznikl wildcat 5,6 x 39. Bylo s ním dosaženo vynikajících výsledků ve sportovní střelbě, ale osvědčil se i v lovecké praxi. O náboj projevili zájem i severští sousedé Finové a nábojnice se ve velkém množství začaly vyrábět u firmy Sako a později i Lapua pod označením .220 Russian. Náboj nastoupil vítězné tažení do Ameriky, kde se dostal do rukou známých experimentátorů Luise Palmisana a Ferrise Pindella. Ti pak na jeho základě vyvinuli nové balisticky vynikající náboje .22 PPC a 6 mm PPC.

Náboj 5,6 x 39 lze tedy považovat za podnět ke vzniku nejpřesnějších nábojů pro benchrest. Existují úvahy, že by mohl vytlačit z trhu některé náboje ráže 6 mm.

V Rusku - tedy v zemi původu, byl, případně je vyráběn v následujících provedeních:

Lovecké provedení:

-lovecký náboj 5,6 mm „Bars" s hmotnosti střely 3,50 g, s rychlostí na 25 m 880 až
895 ^m/_s dle GOST 23128 - 78.

-lovecký náboj „ ráže 5,6 mm s vysokou počáteční rychlostí střely", o hmotnosti střely 3,45 až 3,55 g a rychlostí na vzdálenosti 25 m 860 až 875 ^m/_s, dle GOST 5. 550 - 70.

Sportovní provedení:

-sportovní náboj ráže 5,6 mm pro střelbu na pohyblivý terč „běžící jelen" o hmotnosti střely 2,70 až 2,80 g s rychlostí na 25 m 1030 až 1060 ^m/_s dle GOST 5.549 - 70. Střely těchto ruských nábojů jsou celoplášťové i poloplášťové, mají železný, tombakem plátovaný plášť a olověné jádro. Jako výmetná náplň se používá dvousložkový sférický prach. Pro tento náboj jsou továrně vyráběny kulovnice TOZ 23, Vostok MB a dále puškaři komorují nejrůznější typy kulovnic západních výrobců. Náboj není normalizován ani C.I.P., ani SAAMI, a proto
se údaje o rozměrech v literatuře neshodují. Uváděné hodnoty jsou převzaty ze sovětských norem GOST. Finská firma Wihtavuori doporučuje laborovat tento náboj (označovaný jako
220 Russian) střelou o hmotnosti 2,80 g na počáteční rychlost 1110 ^m/_s.