Krnka nebo Španělský Berdan

Tiež by to mohol byť o.i. náboj .58 US Berdan Rifle , ktorý sa vyskytuje v 95% bez dnového značenia. U ruského Krnku to je zase naopak, drvivá väčšina nájených nábojov je s dnovým značením. Na druhej strane, aj španielsky Berdan sa vyskytuje bez dnového značenia,ale býva aj označený korunkou alebo dvomi a štyrmi krúžkami. Všetky tri spomínané náboje sú si rozmermi veľmi podobné a pravdepodobne by v príslušných zbraniach boli aj zameniteľné. Ja sa osobne prikláňam k názoru, že Váš náboj určite nie je ruský Krnka , ktorý má R1 20 - 20,1 mm a okraj hrubší o 0,3 - 0,5 mm , ale najskôr španielsky Berdan.
Výrobné tolerancie u spomínaných nábojov sa vzájomne prekrývajú, potom presná identifikácia hlavne u náboja bez dnového značenia je vždy ťažká.

Potvrzuji plně závěry Borise, kloním se ale více k náboji Krnka, i když to nemohu zdůvodnit jednoznačně. Opravdu diference rozměrů u těchro nábojů jsou značné a detaily vzhledu často hrají pro určení větší roli. Jednoznačně je patrné, že náboj je vyroben podle patentované konstrukce plukovníka Berdana (jednodílná tažená nábojnice s profilovaným dnem). Španělský Berdan vyrobený ve Španělsku vypadá jinak, nejnápadnější rozdíl je ploché dno. Španělský Berdan vyráběný v USA pro Španělsko však takto vypadá. U náboje Krnka donedávna nebyl srovnávací materiál pro souborné zpracování. Člen ECRA John Munnery žijící od počátku devadesátých let v Bulharsku se zde však dostal k velikému množtví nábojů Krnka, všech možných provedení, od dvojdílné nábojnice systému Hahn - Krnka, po první celotažené náboje dle patentu Berdan (bez označení), po náboje značené na vnitřním prstenci dna kolem zápalky (kruhová dosedací plocha) a náboje značené na vnějším prstenci dna. Studie je uvedena v časopise ECRA č.3 a 4 v r.2006. Váš náboj plně odpovídá první variantě celotažené nábojnice dle patentu Berdan. Existovala jak v délce nábojnice 40 mm, tak i 38 mm. Specielně pro přebíjení pak byly určeny další varianty, tato ještě neměla vyztužené dno. Vladislav Badalík

Tak som si našiel chvíľu čas a porovnal oba spomínané náboje z mojej zbierky - viď foto. Vľavo je ruský Krnka(B III O 74) a vpravo španielsky Berdan(bez značenia). Ich celková hmotnosť a niektoré rozmery v mm sú v rovnakom poradí:
53,72g a 49,75g ; R1: 20,31 a 19,60 ; P1: 16,85 a 16,68 ; L3: 40,0 a 40,50 ;
H2: 16,45 a 15,80.
Posledný rozmer bol meraný 3 mm od ústia nábojnice, z dôvodu eliminácie rozdielnosti zaškrtenia strely. Berdan je podstatne kužeľovitejší oproti Krnkovi.
Náboj Krnka by sa teda dal zasunúť do náb. komory špan. Berdana len čiastočne, ak budem uvažovať o max. rozmeroch NK väčších o 0,3 mm oproti príslušnému náboju.
Náboj p. Šťovíčka mi preto predsa rozmerovo a aj vizuálne viac pripomína španielsky Berdan, ako ruského Krnku, aj keď nebol udaný rozmer H2. Boris LIZOŇ

Poznámka: Je na škodu, že v spomínanom článku Johna MUNNERYHO v časopise ECRA č.3
a 4 r.2006 nie sú uvedené žiadne rozmery nábojov Krnka, ktoré by
upresnili ich výrobné odchýlky v počiatkoch a priebehu jeho výroby.
Tieto údaje o náboji 15,24 Krnka upresňuje článok Karola SMATANU v
časopise SKZN č. 17 z r. 2004.

Zdravím, španělský Berdan mám ve své sbírce také, (přímo ze Španělska od španělského sběratele)a naměřil jsem tyto hodnoty: R1-19,45 P1-16,60 L3-41,10 H1-15,50. Krnka má kratší nábojnici, větší průměr dna a náboj je celkově masivnější. Rozměr R-2,70 a u š. Berdana jenom 2,28.