Cartridge 50 x 330 Rh-503 Super Shot and its variants

V roce 1988 uzavřelo německé ministerstvo obrany smlouvu s firmou Rheinmetall na kompletní vývoj automatického kanonu, zamýšleného pro použití v novém bojovém vozidle pěchoty Marder 2, později označeného MK 35/50, nebo Rh 503. Firma Rheinmetall na projektu nepracovala sama, ale stanula v čele týmu, kde Rheinmetall společně firmou Mauser vyvíjel samotný kanon, Oerlikon spolu s Heckler & Koch pracoval na zásobování municí, samotnou munici vyvíjel Diehl a Honeywell pracoval na vývoji časových zapalovačů a jejich automatickém nastavování. Kanon byl navržen tak, aby mohl používat standartní munici ráže 35 mm Oerlikon KD, která je zavedena v mnoha různých armádách a zároveň nově vyviíjenou munici ráže 50 mm, která vznikla prodloužením a roztažením krčku nábojnice 35mm Oerlikon. Změna ráže se prováděla pouhou výměnou hlavně, která zabrala kolem 5 minut. Žádné další úpravy kanonu ani zásobovacího ústrojí nebyly třeba. Kadence byla volitelná v rozmezí od 150 do 400 výstřelů/min a bylo možné střílet i jednotlivými ranami. Kanon Rh 503 má externí elektrický pohon a jeho funkční cyklus není odvozen od tlaku plynů při/po výstřelu. Vývoj celého systému nebyl zcela dokončen, neboť v roce 1992 byl celý projekt Marder 2 z ekonomických důvodů zastaven. Kanon byl poté upraven pro použití v předchozí verzi Marder, ale do výzbroje nakonec nebyl nikdy zaveden.

Nábojnice 50x330 má téměř válcový tvar a vznikla, jak už bylo řečeno, úpravou z nábojnice 35x228 úplným roztažením krčku a prodloužením. Střela je z větší části zapuštěna v nábojnici tak, aby celková délka náboje byla shodná s délkou náboje 35x228.  

Nábojnice jsou ocelové, lakované nebo fosfátované. Nejčastěji se mezi sběrateli nacházejí vzorky z tlakových zkoušek, které mají z boku vyvrtané díry pro měření tlaku při výstřelu a na dně vyfrézovanou drážku pro přesné umístění v tlakoměrné komoře. Dokonce byly zkoušeny nábojnice ze svinutého ocelového lakovaného plechu s ocelovým zinkovaným dnem. Takovéto řešení bylo v německu z úsporných důvodů používáno již za 2. světové války, ale u moderní munice je to velmi neobvyklé.