Výrobní značení
Kód používaný k šifrovanému označení výrobce na dně náboje od roku 1925 (velké písmeno P s číslem (4)) se používal až do roku 1941. Obr. 1 uvádí přehled všech výrobních značení používaných u náboje ráže 7,9. Dále se pak za názvem podniku uvádí i výrobní značení: až do roku 1941 se používal kód P, od roku 1940 se používal písmenný kód.
V roce 1935 vznikly další továrny na výrobu nábojů, v nichž se prováděl i vývoj:
Závod Finower Industrie (P 249 cg), který patřil k závodu na zpracování mědi a mosazi Hirsch
Kupfer- und Messingwerke, a který byl do té doby jedním z hlavních dodavatelů kalíšků
(polotovar na výrobu nábojů), a válcovny plechu Märkisches Walzwerk/Strausberg (P 315, eej).
Nové pobočné závody zřídily továrny:
Kopp/Röderhof bei Treuenbrietzen (P 198, eey),
Polte v kovohuti Odertal (P 207, bne),
Hugo Schneider AG (HASAG) / Berlin-Köpenick (P 370, wb),
a dále i dosavadní dodavatelé polotovarů:
Westfälische Metall-Industrie, Lippstadt (P 316, dom)
Závod na výrobu kovového zboží Metallwarenfabrik Rothenburg/Saale patřící do skupiny
Mansfeld AG (P 334, fb)
Kovohutě Teuto Metallwerke, Osnabrück (P 369, oxo).
V roce 1936 se počet továren vyrábějících náboje rozšířil o dalších pět závodů:
DWM (Závody na výrobu zbraní a munice), závod Lübeck (P 413, edq, tko)
s velkým vývojovým oddělením,
Kabelovna a kovohuť Kabel- und Metallwerke Neumeyer AG, Norimberk (P 94, va)
Kovohuť Metallwerke Silberhütte, St. Andreasberg/Harz (P 340, hhw),
Závod na výrobu kovového zboží H. Huck, Metallwarenfabrik, Norimberk (P 346, eom), pouze
komponenty pro další výrobce,
1937 pak následují tři nové závody:
Lisovna kovu Zieh- und Stanzwerke Schleusingen (P 442, hlc) patřící do koncernu Kopp
Hugo Schneider AG (HASAG), závod Altenburg (P 490, wg)
Kovozávody Metallwerk Wadhofen, Schwerte/Ruhr (P 491, fer) patřící do skupiny VDN (Spojené německé závody na zpracování niklu) Schwerte/Ruhr.
1938 k tomu přistupuje
Kovozávod Silva Metallwerke, Genthin (P345, avu) z koncernu Polte
1938 jako poslední závod před zahájením 2. světové války, po obsazení Rakouska:
Závod na výrobu patron Hirtenberger Patronenfabrik, Hirtenberg/Niederdonau (P635, am),
přejmenovaný v roce 1939 na Gustloff-Werke, Patronenfabrik Otto Eberhardt.
V roce 1939 obsadil Hitler Českou republiku, Slovensko se stalo samostatným státem a spojencem Německa. Zbraně a munice československé armády byly zahrnuty do výzbroje nových německých divizí. Muniční závody vyráběly dál, značení patron ani jejich popis se však prozatím nezměnily.
Továrna na výbušniny WASAG AG (Westfälisch-Anhaltische Sprengstoff-AG) se svým závodem v Reinsdorf (Rdf.) fungovala v letech 1934-1939 a od roku 1938 i závod Th. Bergmann, Berlín (P 398, cdp, cdo) jako laborovací závod pro munici typu S.m.K. Leuchtspur (průbojný náboj svítící, s ocelovým jádrem) – nábojnice byly dodávány, ale produkce střeliva byla vlastní.
Zdroj:Munice 7,9 mm německého Wehrmachtu
1930 – 1945 Autoři:
Erik Windisch
Wilhelm Micke
Bernd Kellner