Náboj 8 x 50 R Lebel a jeho varianty

Vývojové práce se zmenšováním ráže vojenských nábojů a vynález bezdýmného prachu vytvořily ve Francii podmínky pro zavedení nového pěchotního náboje pro Lebelovu opakovačku model 1886. Jako konstruktéři náboje jsou uváděni plk. Gras a kpt. Désaleux. Nábojnice náboje 8X50 R Lebel má lahvičkovitý tvar a je mosazná. Má okraj, poněkud vypouklé dno a tělo je tvořeno dvojitým kuželem. Tento tvar těla nábojnice se později ukázal jako nevhodný pro samočinné zbraně. Původní střela byla válcová, s oblou špičkou. Měla olověné jádro a plášť ze slitiny mědi, zinku a niklu. Tato střela, označovaná M, má hmotnost 15,00 g. V roce 1898 zavedl kpt. Désaleux novou střelu, která měla označení D. Je to biogivální špičatá homogenní střela, vyráběná soustružením z mosazi, o hmotnosti 12,80 g.
Náboj s tímto provedením střely byl označován 8 mm Mle 1886 D. Náboj 8x50 R Lebel byl prvním nábojem v historii, laborovaný bezdýmným prachem. Konstrukční provedení střely bylo změněno potřetí během 1. světové války. V roce 1917 byla zavedena špičatá střela s olověným jádrem a pláštěm ze slitiny mědi, zinku a niklu o hmotnosti 12,60 g.

Během 1. světové války byly pro Francii vyráběny pušky Lebel a náboje pro tuto pušku v USA. Po válce byly nedodané zbytky zakázek využity komerčně a náboj se v důsledku
toho začal vyrábět také ve sportovním a loveckém provedení.

Homogenní střela D o hmotnosti 12,80 g má počáteční rychlost 700 ^m/_s Střela s olověným jádrem z roku 1917 o hmotnosti 12,60g má počáteční rychlost 720 ^m/_s. Střela komerčního náboje 10,88 g, vyráběná firmou Remington, má počáteční rychlost 800 ^m/_s
Náboj byl vyráběn do konce 60. let 20 století.

Zdroj: NÁBOJE do ručních palných zbraní / Autor: Jindřich Hýkel / Václav Malimánek