7,92 x 57 Mauser LE – zástřelný pro letectvo

     Tento náboj se používal jako zástřelný, který měl pilotům usnadnit zaměřování střelby z  kulometu. Zhruba po 350 metrech letu došlo k zážehu náplně ze střelného prachu, která byla ve střele umístěna, a současně se objevil dým, který umožňoval sledovat letovou dráhu střely.

Střela  plátovaná mědiniklem (CuNi) se zvenku podobala svým tvarem střele náboje M 88 se zakulacenou hlavou, avšak jeho špička měla dutinu.

Zástřelný náboj LE pro letectvo byl poprvé použit v roce 1916. Vyráběl se stejně jako náboje „Alder“, v Rakousku (firma Alder), závěrečné laborování se provádělo v továrně na střelivo ve Spandau.

Zástřelný náboj 7,92 x 57 Mauser LE na rentgenovém snímku a v řezu

Munice LE splňovala požadavky pro boj stíhacích letounů jen v omezené míře – v pásu kulometů byla jen každá 5. až 10. střela LE, a její letová dráha byla viditelná až po ca. 350 m letu.

Náboj LE byla zavedena pro používání v nových stíhacích letkách německého letectva od března 1916 – ve sběratelských kruzích byla této střele nesprávně přisuzována i výbušná funkce. Jak uvádí Mötz, vyrobil a dodal Alder do podzimu 1917 do Německa několik milionů těchto střel. Pak se však na frontě objevila ve větším množství i nová munice – svítící střela SmK (tvrzená střela s ostrou špičkou a ocelovým jádrem).

Střela se laborovala ve Spandau, Ruhleben (komise pro kontrolu zbraní GPK). Nábojnice pocházely z továrny na munici ve Spandau.

Značení:

Střela se zakulacenou hlavou, ocelovým pláštěm, bez plátování, s typickým otvorem ve špičce střely, který byl podmíněn její konstrukcí.