Náboj 10,4 x 38 R Vetterli švýcarský RF a jeho varianty

Po zkušenostech v prusko – rakouské a americké občanské válce usilovaly evropské státy o zavedení zadovek do výzbroje svých armád. Toto se dělo v druhé polovině 60. let 19. století. Experimentovalo se spoustou nábojů středového, i okrajového zápalu. Ve Švýcarsku se zkoušely různé modely amerických pušek, především Spencer a Peabody. Poté Švýcarsko zakoupilo 15000 pušek Peabody.

Dne 8.3.1868 rozhodla rada Švýcarské konfederace zavést opakovačku Vetterli s trubicovým zásobníkem. Tato puška vznikla ve spolupráci továrny v Thunu a americkými konstruktéry Amslerem a Milbankem. Tato nová zbraň na náboj 10,4x38 R s okrajovým zápalem se ve švýcarské armádě udržela poměrně dlouho (do roku 1889) v porovnání se zbraněmi pro náboje s okrajovým zápalem v jiných armádách, jako byly Rakousko, Norsko, Švédsko, Dánsko.

Pro výrobu tohoto náboje Švýcarsko zakoupilo v USA stroj na vtírání třeskavé slože do okraje nábojnice. To mělo za následek, že v poslední třetině 19. století se Švýcarsko stalo státem s široce rozvinutým používáním nábojů s okrajovým zápalem větších ráží, než byly Floberty a náboje „.22“. Náboj byl vyráběn ve všech vojenských provedeních. Cvičný v několika modifikacích, školní, výbušný, kartáčový s brokovou náplní.

Ostrý náboj byl do roku 1878 vyráběn bez papírového límečku. Náboj se stal velmi populárním i v USA. Byl používán ke sportovním i loveckým účelům. Zde byl náboj vyráběn až do roku 1942. Zde měl provedení s dvěma mazacími drážkami bez límečku.

Střela o hmotnosti 20,3 g s 3,95 g černého prachu má počáteční rychlost 405 m/s.

Zdroj: Ing. Jindřich Hýkel, Ing. Václav Malimánek – Náboje s okrajovým zápalem.