Náboj .425 Westley Richards Magnum a jeho varianty

Náboj zavedený britským puškařem Westleyem Richardsem v roce 1909. Má menší průměr okraje, než je spodní průměr těla nábojnice, aby mohl být použit v kulovnicích se standardním průměrem čela válcového závěru. Náboj se používal v opakovacích kulovnicích s válcovým závěrem i ve dvojácích. Dnes již zastaral, ale pro jeho bývalou popularitu bylo učiněno několik pokusů jej znovu oživit. Je to náboj s vyhovujícím výkonem pro lov těžké, nebezpečné zvěře. Jeho zmenšený okraj umožňuje použití v poměrně levných, rekonstruovaných kulovnicích. Náboj je dodáván s loveckými střelami různé konstrukce, se společnou hmotností 26,50 g. Poloplášťová střela uvedené hmotnosti má v tovární laboraci počáteční rychlost 715 m.s^-1.