Náboj 8 x 57 J a jeho varianty

Zavedení pušky a náboje 8mm Lebel ve Francii v roce 1886 mělo zásadní vliv na změnu výzbroje ve všech armádách. Německo zavedlo v roce 1888 novou pušku a nový náboj model 88 (M88). Náboj i zbraň bývá spojována se jménem Mauser, původcem zbraně i náboje je však špandavský arzenál (i když Mauserova spolupráce není vyloučena). Nesporný vliv na konstrukci a zavedení náboje měl zakladatel první německé továrny na výrobu bezdýmného prachu Rottweil, Max von Duttenhöfer, podporovaný tehdejším kancléřem Bismarckem.

Nábojnice náboje model 88 má lahvicovitý tvar s mírně kuželovým tělem, přecházejícím dosedacím kuželem v krček. U dna je nábojnice opatřena drážkou, která po výstřelu usnadňuje extrakci nábojnice z komory. Náboj 8x57 J byl první vojenský hromadně vyráběný náboj s tímto tvarem nábojnice. Původní vojenský náboj měl válcovou střelu s oblou špičkou. Střela měla olověné jádro a plášť z ocelového plechu plátovaného Cu Ni. Výmetná náplň je tvořena bezdýmným prachem. Zápalka měla černěný kalíšek. Střela původního náboje měla hmotnost 14,46 g, průměr G1 = 8,07 mm a počáteční rychlost 635 m.s^-1.

Hlaveň pro tento náboj měla průměr v palcích 7,92 mm a průměr v drážkách 8,12 mm (mezinárodní normalizace v součastné době předepisuje průměr střely nejvýše 8,09 mm a nejmenší průměr vývrtu v polích 7,80 mm a v drážkách 8,07 mm). V roce 1898 byla pro tento náboj zavedena Mauserova puška model 98, která měla stejné rozměry vývrtu hlavně v polích i drážkách. Náboj M 88, později v rámci německé normalizace nábojů, která byla vlastně ukončena až v 30. letech, byl označován jako 8x57 J (8x57 I). Vrcholného významu jako lovecký náboj dosáhl po 1. světové válce, po 2. světové válce začal jeho význam klesat a dnes je již nábojem výběhovým (zbraně s komorou pro tento náboj nejsou vyráběny). Od náboje M 88 byla hned po jeho vzniku odvozena řada továrních i živnostenských nábojů pro lovecké účely.